Něco o djembe Tisk E-mail

Buben djembe

 

Djembe je tradiční buben pohárovitého tvaru vyrobený z jednoho kusu velmi tvrdého rezonančního dřeva, který je  pomocí důmyslného systému kovových obručí a provazů potažen oholenou kozí kůží.

 Tento nástroj má mnohasetletou tradici a jako místo vzniku tohoto bubnu bývá většinou označována oblast Hamana, což je teritorium na rozhraní Guiney a Mali. Zde až dodnes žije etnikum Mandeng, k němuž také djembe neodmyslitelně patří.

V tradiční vesnici národa Mandeng si nelze žádnou veřejnou událost představit bez doprovodu bubnů djembe. Původně na djembe hráli kováři (v místním jazyce numu) a hra na djembe patřila k jejich povinnostem, nedostávali za to žádny plat.  V současnosti se spolu se vznikem velkých měst pozměnila i funkce tzv. djembefoly (hráče na djembe, mistra hry na djembe). V dnešní době většinou ti nejznámější a nejúspěšnější hráči na djembe nemají žádné jiné zaměstnání. Živí se hrou na slavnostech a výukou jednotlivých rytmů. Jsou ale i výjimky, jako třeba malijská žijící legenda Sega Cissé, který i ve svých 70ti letech stále farmaří a na djembe hraje pouze na slavnostech.

Vyrobit tradiční djembe je poměrně náročná procedura vyžadující jak fyzickou zdatnost, tak velkou zkušenost. Původně djembe vyráběli kováři pomocí několika k tomu specielně vyrobených sekerek, motyček a dlát.  Způsob výroby se v ničem nezměnil, pouze v  dnešní době se hlavně ve městech můžeme setkat s rozvinutými manufakturami, kde se djembe vyrábí tradičně, ale už ve velkém. Skoro vždy je jedna výrobna určena pouze k výrobě korpusu, v další se potahují hotové korpusy kůží.

Na djembe se hraje holýma rukama a v základní technice rozlišujeme tři tóny. Nejhlubší je bas, hraný celou dlaní na střed bubnu, středový tón se nazývá tom nebo tonik a hraje se celými prsty na hranu bubnu. Poslední a nejvyšší, až kovově znějící je slap nebo také klaké. Tento tón vzniká při úderu uvolněnou rukou na okraj djembe, při němž blánu rozeznívají konečky prstů.

Jak už bylo výše naznačeno patří buben djembe a hráči na něj neodmyslitelně k sociokulturnímu dění v tradiční komunitě etnika Mandeng. Zvuk bubnů doprovází všechny důležitější události ve vesnici a dnes často i ve městě. Bubnuje se a tančí na svatbách, při dožínkách i při slavnosti Soli ? což je vstup do dospělosti, u chlapců spojený s obřízkou. Buben djembe je tedy velmi důležitý pro pospolitost celé komunity. Paradoxně ale v tradiční hierarchii nejsou hráči na djembe moc vysoko ceněni, ale stojí na úrovni nádeníků, djembe jednoduše není považováno za hudební nástroj, ale za nástroj, stejně jako sekera nebo kladivo.

Velký posun ve vnímání hráčů na djembe přinesla až moderní doba a hlavně období padesátých a šedesátých let, kdy se jednotlivé západoafrické země vymaňovali z koloniální nadvlády. Djembe se postupně stalo symbolem národní tradice a začaly vznikat takzvané národní balety, což jsou hudební a taneční soubory prezentující kulturu jednotlivých států. Protože dnešní státy západní Afriky jsou etnicky nejednotné, dostalo se povědomí o djembe a rytmech na něj i do jiných etnik. Díky právě těmto baletům se djembe velmi rychle rozšířilo do celé západní Afriky a potom i do Evropy a Spojených států.

V dnešní době se můžeme setkat s bubnem djembe v mnoha hudebních projektech po celém světě. V řadě zemí Evropy a v USA dnes žije mnoho skvělých hráčů , kteří vyučují hru na djembe i bělochy. Díky svému nezaměnitelnému zvuku djembe a energii jednotlivých djembefolů je dnes tradice hry na tento západoafrický buben rozšířená daleko za hranice svého vzniku.

S tím, jak se postupně djembe etablovalo i mimo rodnou oblast, se měnil i styl jednotlivých mistrů na djembe. Proto dnes můžeme vidět a slyšet nepřebernou škálu přístupů ke hře na djembe. Pokud byste chtěli ale vidět původní funkci djembe, museli byste se vydat na vesnici do severní Guiney nebo do jižního Mali. Zde byste se mohli ještě setkat s původní esencí djembe a tradiční hrou na tento skvělý buben. A takovou cestu Vám mohu vřele doporučit!

 


Jak poznáte dobré djembe

1. Dřevo

2. Tvar a velikost bubnu

3. Kůže

4. Obruče a provazy

5. Možnosti servisu a záruka

6. Barati djembe


1. Dřevo

 

Kvalita a typ dřeva je rozhodující a nejdůležitější pro výsledný zvuk djembe. Buben djembe pochází ze západní Afriky, konkrétně z oblasti na níž se dnes rozkládají dva státy - Guinea a Mali. Proto i nejkvalitnější bubny djembe jsou odsud. V tomto regionu roste několik druhů velmi tvrdých dřev, která mají jedinečné rezonanční vlastnosti, jež vedou k nenapodobitelnému zvuku djembe. Všechna tato dřeva patří mezi mahagony a konkrétně jde podle místního názvosloví, které se liší podle oblastí, o lenké, khadi (neboli haré či gueni) a acajou (neboli diala). Tato dřeva jsou velmi tvrdá a skvěle rezonují. Vyrobit z nich djembe je náročné, ale výsledek je nepřekonatelný.

Při výběru korpusu se musí kupující zaměřit v první řadě na kvalitu a druh dřeva, z něhož je djembe vyrobeno. U djembe z Mali a Guiney si můžete být jisti, že kvalita dřeva je prvotřídní. Musíte si dát, ale pozor, aby nebyly ve dřevě větší praskliny nebo dokonce díry. Protože mahagony jsou velmi tvrdé a bubny se musí vyrábět tzv. za mokra, může při sesychání dojít k mírnému popraskání bubnu. Tyto prasklinky jsou ale jen drobné a velmi mělké a při dobrém zatmelení nemají vůbec žádný vliv na zvuk ani stabilitu korpusu. Problém mohou být velké pukliny na noze nebo hlavě bubnu, které by se mohly časem zvětšovat. Drobná vytmelení nebo vylepení v korpusu nejsou na škodu, mohou pouze kazit estetický dojem. 

Podrobné informace o druzích dřevz nichž se tradičně vyrábí djembe, najdete zde.

2. Tvar a velikost bubnu

 

Skoro stejně důležitý jako druh dřeva je i tvar korpusu. V různých oblastech se tvary liší podle tradice a s tím se liší i zvuk jednotlivých bubnů. Obecně platí, že korpus by měl být dokonale opracován zvenčí i zevnitř. Měl by být hladký a bez třísek. Vrchní hrana djembe , na níž je napnuta blána, by měla být rovná a dokonale zaoblená. Proporce bubnu by měly být vyvážené a v určitých poměrech, které se opět regionálně liší. Obecně platí, že djembe v Guiney jsou hranatější a hlava je tím pádem robustnější, malijská djembe mají oblejší tvary.

Pokud jde o velikost djembe, za klasické djembe, na které se v Africe tradičně hraje, je bráno djembe, jež má na výšku okolo 60 cm a horní průměr bubnu je od 30 do 37 cm. V některých regionech u hranic Guiney a Mali se hraje i na menší djembe, která potom mají blízký zvuk darbuce. Obecně při výběru djembe platí, že buben by měl být tak vysoký, aby se hráči  na něj hrálo pohodlně vsedě na židli, a přitom bylo djembe postaveno na zemi. Zároveň vrchní průměr bubnů musí být dost velký, aby se na něj vešli při hraní obě ruce djembisty.

 

3. Kůže

Třetím velmi důležitým faktorem, který zásadně ovlivňuje zvuk djembe, je kůže, kterou je buben potažen. Při koupi bubnu se musíte pořádně podívat, jestli nejsou v kůži dírky, zářezy nebo příliš ztenčená místa. Protože kůže na djembe je velmi napnutá, stačí i  malá dírka, aby kůže rychle praskla. Obecně se dává přednost kůžím pocházejícím z Afriky. Tyto kůže mají totiž zdaleka nejlepší zvuk. Je to dáno prostředím, ve kterém zvířata žijí. U nás jsou mrazivé zimy, a kůže našich koz jsou tuhé a mastné. Díky klimatu mají africké kozy méně hustou srst a mnohem méně podkožního tuku. Při napnutí na djembe potom mnohem lépe drží a nemusí se už tak často dopínat. Oproti tomu kůže z českých koz se stále vytahují a podvolují.

Z vlastní zkušenosti vím, že nejlepší zvuk mají kůže, které se holí těsně před potažením bubnu. Kůže, které jsou zbavovány chlupů v předstihu  (např. namáčením ve vápně) ztrácejí určité zvukové kvality.


4. Obruče a provazy

Pro zvuk bubnu je samozřejmě také důležité, jak je kůže na djembe připevněna. Klasický je systém tří obručí (jedna je na rozhraní nohy a hlavy bubnu, dvě jsou na horním okraji hlavy). Mezi vrchními a spodní obručí je potom vypleten provaz, kterým se blána napíná. Obruč by měly být co nejtěsnější a neměly by být moc nízko pod úrovní horní hrany bubnu. Obruče musí být z tvrdého pevného kovu a pokud možno by měly úplně přiléhat na těle bubnu. Provaz musí být kvalitní a s malou průtažností. Ideální jsou lana používaná pro jachting. Pokud máte špatné lano, bude se vám stále vytahovat. Potom budete muset djembe stále dopínat, a velmi brzy se vám zase povolí.

 

5. Možnosti servisu a záruka

Správný prodejce djembe by měl poskytovat i následný servis, protože tím dokazuje, že opravdu ví, co prodává. Kvalitní bubny musí mít také záruku a to minimálně na korpus, který by měl být z velmi tvrdých dřev a tedy prakticky nezničitelný. Kůže na djembe je velmi namáhaná, a proto je normální, že po určité době praskne a musí se vyměnit.

 

6. Bubny z naší prodejny Barati

Bubny nabízené na našich stránkách splňují všechna výše uvedená kritéria. Používáme korpusy pouze z Guiney a Mali, všechny bubny jsou vyrobeny z nejtvrdších druhů dřev (lenké, diala, haré). Bubny chodí do Čech  v malých várkách a po každé dodávce komunikujeme přímo s výrobci a upřesňujeme další požadavky, abychom dosáhli maximální kvality provedení korpusů. Na všech bubnech jsou kůže z afrických koz. Na středních a malých djembe je kvalitní nylonový provaz. Na velkých djembe je použito jachtařské lano s minimální průtažností. Na všechny korpusy poskytujeme neomezenou záruku, na kůže je záruka 6 měsíců (u profi djembe 1 rok). Samozřejmostí je záruční i pozáruční servis.